Mše

„Eucharistické shromáždění je tedy středem křesťanského společenství, jemuž předsedá kněz. Proto kněží poučují věřící, jak mají v mešní oběti přinášet Bohu Otci božský obětní dar a zároveň s ním podávat také oběť vlastního života.“ (Dokumenty II. vatikánského koncilu, Presbyterorum ordinis, č. 5)

 

Mše svatá je vrcholem křesťanské modlitby. Její podstatou je zpřítomnění Ježíšovy nejsvětější oběti na kříži. Je to tedy Ježíšova modlitba – oběť za spásu celého světa, ke které se my v různých dobách a na různých místech připojujeme. Pro zásluhy Kristovy oběti rozlévá každá mše svatá na živé i zesnulé nekonečné proudy milostí.

Každý pokřtěný může díky svému všeobecnému kněžství donést své starosti i radosti na mši svatou a v duchu je položit na oltář, aby je Bůh svou mocí proměnil ke své slávě. Proto je nanejvýš vhodné, aby přišel do kostela s dostatečným předstihem a na mši svatou se v tichém usebrání připravil.

Je možné požádat kněze, aby sloužil mši svatou na nějaký konkrétní úmysl.

 

„Přijmi tedy milostivě, Bože, oběť svých služebníků i celé své rodiny. Dej našim dnům svůj řád a mír. Vysvoboď nás od věčné záhuby a připočti k zástupu vyvolených v Kristu, našem Pánu. Amen.“ (První eucharistická modlitba – Římský kánon)